Chytrá horákyně
„Bylo nebylo, dávno nedávno, jako by všichni ztratili rozum. Bohatý bral víc, než potřeboval, ba i chudáka vzal radši na hůl, namísto pomoci.“ Činohra brzy představí autorskou adaptaci pohádky o chudé dívce, o níž sice všichni vědí, že byla chytrá, ale její příběh už upadá v zapomnění.
Přitom právě pohádky nám dávají odpovědi na nejednu životní hádanku. Učí nás od dětství správnému rozhodování a zdolávání všech překážek. Jsou srozumitelným návodem k pěstování moudré intuice a pomáhají nejen dětem nacházet sílu a odvahu i v naprosto bezvýchodné situaci. Věděla to i Božena Němcová, která pohádky se zájmem sbírala a jedinečným způsobem převyprávěla. Od smrti české spisovatelky v letošní sezóně uplyne už sto šedesát let a činoherní soubor pohádku Chytrá horákyně uvede jako malou připomínku této známé české spisovatelky.
Ve slovníku je i slovo horákyně (horačka, horalka) považováno za slovo vymřelé a je označeno křížkem. Mnozí si ji však díky zpracování Boženy Němcové berou do úst i dnes. I když se význam posunul. Autorka vyprávěla o chudé, pracovité, pohledné, a především chytré dívce, která zvítězí nad lakomým strýcem, a dokonce i nad vlastním manželem, když se k ní zachová nespravedlivě. Dnes místo důvtipu tímhle pojmem označujeme člověka spíše mazaného, vychytralého, dokonce hrajícího na dvě strany. Někoho, kdo usiluje o to, aby vlk se nažral a koza zůstala celá. Není divu, že se slavným slovním spojením ohání hlavně poslanci v českém parlamentu, nebo v mezinárodním prostředí, jak o tom svědčí titulky novin: „Přepočítala se chytrá horákyně Johnson?“, „USA a Británie chtějí jako chytré horákyně uklidnit napětí v Iráku“. S oblibou ho používají i autoři reklamních textů: „Oblečte se jako chytrá horákyně.“ Nebo půvabně zní receptář, který praví, že „dýně Hokkaidó je chytrá horákyně mezi tykvemi“. V poslední době je chytrá horákyně v kurzu i v oblasti hygieny: „Hygienici chtějí být jako chytrá horákyně – nic vám nezakazujeme, ale tohle nedělejte.“ Božena Němcová by se dnes divila. Kdy jindy proto dětem představit duchaplnou pohádku, která líčí skutečné peripetie původní horákyně. Příběh s podobnými motivy najdeme i v Itálii, Srbsku, Litvě, Irsku a jinde. V pohádkách Bratří Grimmů jej známe pod názvem Die kluge Bauerntochter, v Anglii jako The Peasant´s Wise Daughter nebo prostě The Clever Lass, chytré děvče. V naší adaptaci se chytrá Manka ocitne nejdříve v souboji s vykutáleným příbuzným, aby se poté mohla utkat s inteligencí svého budoucího manžela. A protože pohádka Boženy Němcové svébytným způsobem zobrazuje i potyčky v manželství, na své si přijdou i rodiče dětí. Představení proto inzerujeme jako rodinnou podívanou a pevně doufáme, že se nudit nebudete. V pohádce se navíc střetne svět přírody a života na vysoké noze. Těšit se můžete na skvělé obsazení: v inscenaci se objeví Pavel Pavlovský (Otec Manky), Monika Švábová (Vypravěčka), Jana Kubátová (Drahomíra), Jaroslav Matějka (Bohatý i Chudý sedlák), Miloslav Krejsa (Selka Kačenka a guvernantka Konstancie), tedy samé vážené tváře velkých scén. V pohádce a na Komorní scéně tato sestava našich „činoherních bardů“ účinkuje spolu vůbec poprvé! V titulní roli mladičké Manky se v Plzni jako host poprvé představí publiku Denisa Cupáková, čerstvá absolventka herectví z JAMU. Role jejího manžela se zhostil mladý herec našeho souboru Libor Stach. Spolupracovat na představení budou i dětští herci studia DDD. Hudba vzniká pro představení autorská (hudební Duo MíZa), scénu a bohaté kostýmy vytvořila a vybrala Iva Ščerbáková. Autorkou divadelní adaptace je Klára Špičková, režie se ujal Vít Malota.
Vypravte se spolu s námi do časů, kdy poctivost a dobro vítězilo nad lakotou a vypočítavostí a kdy se se chudé děvče díky svým schopnostem stalo váženou paní. Žádná kouzla a čáry, jen vtip a důvtip. Dávný příběh z hor nám nastaví své humorné zrcadlo i dnes.
Návrhy plakátů vytvořili studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity.