Diskuse s odborníky po reprízách Příliš drahého jedu

Budete mít možnost se zeptat významných odborníků na danou problematiku. Samozřejmě nejen k příběhu agenta Alexandra Litviněnka, který je středobodem naší hra, ale k tématům přidruženým, které s jeho kauzou souvisejí a jsou aktuální právě v naší době. Nabídka osobností je pak pestrá. Naše pozvání přijala novinářka a humanitární pracovnice Petra Procházková, komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák, politický geograf Michael Romamncov, spisovatel Petr Placák nebo bezpečnostní analytik Michael Smetana. Diskuse se již před časem zúčastnila také rusistka a překladatelka Ivana Ryčlová, čímž celá série započala. Diskuse bude moderovat a své hosty vyzpovídá dramaturg Zdeněk Janál.

Jednotlivé termíny sledujte níže, abyste si mohli vybrat reprízu třeba dle toho, kdo vás nejvíce zajímá. Diskuse začnou hned po představení Příliš drahého jedu ve 21.45 a mohou na ně zdarma dorazit volně i ti, kteří nebudou přítomni danému představení, protože již třeba danou inscenaci viděli a mají o danou problematiku hlubší zájem…

Čtvrtek 8. února

doc. PhDr. Michal Smetana, Ph.D.

Bezpečnostní analytik, docent Michal Smetana je výzkumný pracovník a pedagog na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ředitel univerzitního výzkumného centra excelence Peace Research Center Prague (PRCP) a vedoucí Experimental Lab for International Security Studies (ELISS). Titul Ph.D. získal na Univerzitě Karlově v oboru Mezinárodní vztahy a habilitační zkoušku složil na Masarykově univerzitě v oboru Politické vědy. Dříve byl rovněž hostujícím výzkumníkem na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, Stockholmském institutu pro výzkum míru (SIPRI) a Frankfurtském institutu pro výzkum míru (PRIF). Ve svém výzkumu a výuce se zabývá tématy propojujícími bezpečnostní studia, mezinárodní vztahy a politickou psychologii, s důrazem na problematiku jaderných a chemických zbraní, kontrolu zbrojení a odzbrojení, šíření ZHN (zbraní hromadného ničení), teorii odstrašování, mezinárodní normy a experimentální metody. Je autorem několika odborných knih a řady článků ve špičkových vědeckých časopisech. Odkaz na webové stránky: https://michalsmetana.academic.ws

Neděle 10. března

Petr Placák

Historik, publicista, textař, básník a prozaik, jedna z klíčových postav českého undergroundu Petr Placák je dlouholetým šéfredaktorem kulturně-společenské revue Babylon a výzkumníkem Ústavu pro studium totalitních režimů. Zabývá se zejména ideovými východisky totalitních režimů a nezávislou kulturou 70. a 80. let v Československu. Před rokem 1989 hojně publikoval v samizdatu a v exilových časopisech, poté například v Respektu, Necenzurovaných novinách, Lidových novinách a v Českém deníku a Českém týdeníku. V letech 1982–1986 byl klarinetistou undergroundové kapely The Plastic People of the Universe, se kterou nahrál alba Hovězí Porážka a Půlnoční Myš. Pod pseudonymem Petr Zmrzlík samizdatově vydal básnickou sbírku Obrovský zasněžený hřbitov (1987). V roce 1988 spolu s přáteli založil nezávislou iniciativu České děti a vydával její samizdatový zpravodaj Koruna. V letech 1990 až 1992 byl místopředsedou hnutí Koruna česká, dosud se řadí mezi monarchisty a je autorem prohlášení Na prahu nového milénia, také petice S komunisty se nemluví. Za knihu Medorek v roce 1989 obdržel Cenu Jiřího Ortena a za knihu Fízl Magnesii Literu za publicistiku (2008).

Středa 10. dubna 

Libor Dvořák

Komentátor a moderátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny Libor Dvořák se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů. Obor filozofie – ruština vystudoval na Filozofické fakultě univerzity Karlovy v roce 1974. Poté se věnoval především překladu ruské literatury, na svém kontě má přes 120 knih populárně-naučných a beletristických (bratři Strugačtí, Michail Bulgakov, Vladimir Sorokin, A. P. Čechov, Arkadij Averčenko, Michal Zoščenko, Viktor Pelevin a jiní). Od března 2013 pracuje v Českém rozhlasu Plus, předtím byl od roku 2005 redaktorem  ČRo 6. Pro Šestku pravidelně připravoval pořady Studio STOP, Rozmluvy Studia STOP a Hovory – věda, zdraví, společnost a životní styl. Předtím působil ve zpravodajství České televize, kde mimo jiné pracoval jako redaktor zahraniční rubriky zpravodajství. Stejnou pozici zastával také na Rádiu Alfa. Po roce 1989 řídil Lidové nakladatelství Praha. Je autorem knih Česká televize, věc veřejná aneb Deník teroristy, Nové Rusko a trilogie Ej, čuvak! Ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského, Šutkopis a Lenin je v Ječný.

Úterý 7. května - „superdebata“ se dvěma hosty

PhDr. Michael Romancov, PhD.

Politický geograf, vysokoškolský pedagog, publicista a politolog Michael Romancov je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V současné době pedagogicky působí na na katedře politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha. V letech 2001 až 2007 působil také na Západočeské univerzitě v Plzni. Zaměřuje se na geopolitiku, historii mezinárodních vztahů, Rusko, Blízký východ a Afriku. Je autorem knih Evropské politické a ekonomické situace a Námořní slepota, dále přispěl do knih Jižní Kavkaz v bezpečnostní perspektivě, Proč jsme západ? nebo Orwell na steroidech: Průvodce chaosem 21. století. Dále přispívá do řady českých periodik, například s Deníkem N nebo Českým rozhlasem.

Petra Procházková

Novinářka, humanitární pracovnice a spisovatelka Petra Procházková se jako reportérka a kameramanka stala proslulou jako zpravodajka z celé řady válečných konfliktů. Po studiích žurnalistiky na Univerzitě Karlově pracovala v časopise Květy, odkud byla propuštěna v roce 1989 za účast na Palachově týdnu, přičemž byla i zatčena. Poté 30 let pracovala pro Lidové noviny, odkud v roce 2018 přestoupila do Deníku N.

V roce 1992 odjela pracovat do Moskvy jako zahraniční korespondentka, v roce 1994 založila spolu s Jaromírem Štětinou soukromou zpravodajskou agenturu Epicentrum. Kromě Lidových novin přispívala také do slovenského deníku SME, týdeníku Týden a dalších časopisů. Podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska a v roce 1994 byla také očitým svědkem bombardování Grozného ruskou armádou. V době útoku militantů pod vedením Šamila Basajeva na město Buďonnovsk a obsazení zdejší nemocnice se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro padesát válečných sirotků. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Od roku 2014 byla pak zpravodajkou z Ukrajiny, které se hojně věnuje i v současnosti.

Středa 5. června

Ondřej Soukup

Ondřej Soukup se narodil 6. října 1971 v Praze. V letech 1984 – 1989 žil spolu s rodiči v Moskvě. Na jaře roku 1989 se rodina vrátila do Prahy a zde Ondřej Soukup vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval ve Svobodné Evropě, v Ústavu mezinárodních vztahů a byl redaktorem časopisu Mezinárodní politika. Pracoval i v organizaci Člověk v tísni. Zaměstnán byl také v hospodářských novinách, nejprve jako jejich zahraniční zpravodaj v Moskvě, později jako jejich redaktor v Praze. Od roku 2023 pracuje v Českém rozhlase, je jedním z největších odborníků na Sovětský svaz, Rusko a postsovětské státy.  Proto také od října 2023 vydávají se šéfredaktorem ČRo Plus Josefem Pazderkou rozhlasový podcast Na Východ, zaměřený právě na postsovětský prostor.