Noc na Karlštejně

Jaroslav Vrchlický si určitě přál, aby se jeho hra stala trvalou součástí dramaturgie českých divadel, ale asi sotva mohl tušit, že se dostane na filmové plátno, že se z ní stane muzikál a že písně z toho muzikálu jako Do věží a Lásko má, já stůňu se stanou hity v pravém slova smyslu věčně zelenými.

Noc na Karlštejně v době svého vzniku patřila k oblíbeným dramatickým kusům veseloherním, které na základě historické fabule probírají témata lepší měšťanské rodiny, typických pro prostředí tehdejší vyšší střední třídy, k níž sami autoři většinou patřili a z jejíchž řad se především tehdy rekrutovali diváci. Proto tyto hry oplývají lehkým tónem téměř francouzského střihu a tehdy módní historičností, která slouží k jejich zatraktivnění.

Motivy v této hře obsažené jsou všechny využity především komediálně: zamilovaná novomanželka touží být blíž svému zaneprázdněnému manželu, taktéž zamilovaná dívka chce přimět svého nerozhodného mládence k rozhodujícímu kroku, dva nudící se elegáni hledají příležitost k povyražení, a když se to vše odehrává na královském hradě, kam je ženám vstup zakázán, jsou pohromadě ingredience z nichž se dá připravit dostatečně pikantní krmě – zejména, vaří-li se v kuchyni, kde vládnou muži.