Natália Deáková

Natália Deáková je svou profesí především režisérka – divadelní a rozhlasová. Narodila se 19. června 1981 v Bratislavě, kde vystudovala Gymnázium Jura Hronce se zaměřením na cizí jazyky a literaturu. Divadelní režii studovala na pražské DAMU. Za diplomovou práci „Problematika interpretace současné hry ve vztahu k tradici psychologického realismu“ získala v roce 2006 Cenu děkana DAMU. V lednu roku 2005 se stala šéfkou Činoherního studia v Ústí nad Labem. Po krátké mateřské dovolené se do tohoto divadla vrátila jako kmenová režisérka.  Z šestiletého angažmá se nejvýrazněji zapsala do paměti inscenacemi Mahenova Janošíka, Jak jsem se učila řídit od P. Vogelové a scénickým komiksem Alois Nebel, který vznikl ve vlastní autorské dílně podle knižní předlohy Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka. Alenka v říši divů a Sněhurka a sedm trpaslíků dokazují, že nepodceňuje práci pro dětského diváka. Již během svého angažmá v Ústí nad Labem spolupracovala s rozhlasem v Čechách i na Slovensku. V lednu 2012 nastoupila jako režisérka Českého rozhlasu v Praze. Hra Felicie Zellerové Rozhovory s astronauty získala v její režii druhé místo v kategorii drama na Prix Bohemia v roce 2013. Na dokumentárním pásmu ke stému výročí narození herečky Jiřiny Štěpničkové Kladivo na Jiřinu se podílela také jako spoluautorka. Její rozhlasové pořady byly uváděny na Prix Bohemia, Prix Marulic a Prix Europe. Byla porotkyní mezinárodního festivalu Prix Italia.

První setkání Natálie Deákové s Divadlem j. K. Tyla v Plzni se uskutečnilo v roce  2013  při pohostinské režii hry Jiřího Křižana Je třeba zabít Sekala. Vznikla sugestivnímu inscenace, kde moderní výrazové prostředky sloužily nadčasovému tématu vzniku a narůstání zla ve společnosti. Síla inscenace byla především v přesvědčivých hereckých výkonech celého obsazení. Na základě hostování bylo Natálii Deákové nabídnuto šéfování činoherního souboru. Do této funkce nastoupila v září 2013. Během svého působení programově proměnila skladbu repertoáru směrem k posílení původní tvorby. Řada her vznikla přímo pro plzeňskou činohru. Do uměleckého souboru byli angažováni noví, zejména mladí herci. Ke spolupráci byli vyzváni režiséři s výrazným rukopisem, kteří respektují osobnost herce. Cílem bylo revitalizovat skladbu stárnoucího obecenstva směrem k mladému divákovi. Pro děti se otevřel prostor Malé scény. Proměna směřovala k většímu hledačskému úsilí. Současný výraznější návrat ke klasice posvěcuje neotřelé režijní vidění hostujících režisérů.

Během tří sezón režírovala Natália Deáková v plzeňském činoherním souboru osm titulů – všechny s čitelným inscenačním záměrem. Inscenace hry Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů, zabývající se rozpadem vztahů v civilizované společnosti, měla premiéru 14. 12. 2013 ve Velkém divadle. V témže divadle se 3. 5. 2014 uskutečnila premiéra Flaneryho adaptace filmového scénáře N. Michalkova a R. Ibraginbekova Unaveni sluncem, o lidských scestích, umožňujících fungování teroru. Komediální moralita o napraveném hříšníkovi Flamendr, vycházející z J. K. Tyla, otevírala 6. 9. 2014 Nové divadlo. V prostoru Malé scény byla inscenována 10. 12. 2014 adaptace pohádky Karla Jaromíra Erbena Živá voda o vítězství dobra nad podvodem a závistí. Profilová inscenace Camusova Caliguly, inscenované 28. 3. 2015 ve Velkém divadle, kladla s dramatickou naléhavostí otázky o hranicích lidské svobody konfrontované se zvůlí. Dobrodružná výprava současných dorostenců za historií chodské vzpoury, inscenované Natálií Deákovou pod titulem Chrtí packa zasahuje, měla premiéru 5. 12. 2015 v prostoru Malé scény. 6. 2. 2016 byla uvedena ve Velkém divadle adaptace Mannova Mefista, o morální dani umělce, který se zaprodá vlastní kariéře. Hořká tragikomedie Vila Verdi o pomíjivosti slávy, premiéra 30. 4. 2016 v e Velkém divadle, byla z velké části adaptována z německého originálu Ch. Klimkeho na místní reálie.

Žánrové i tematické spektrum je široké, ale přesto je možné vystopovat shodné rysy v umělecké práci Natálie Deákové. Jako režisérka preferuje texty, které rezonují s problémy současné společnosti. Je to především otázka, kde se v člověku rodí zlo a co umožňuje jeho rozrůstání. Dalším výrazným tématem je hledání identity jedince v rozporuplnosti současného světa. Vlastní režii Natálie Deákové předchází důkladná spolupráce s autory a dramaturgy na výsledné podobě textu. Hry Flamendr, Živá voda, Chrtí packa zasahuje a VilaVerdi vznikaly s přímou představou jevištní realizace a výsledná podoba se formovala i během zkoušení. Dominantní v jejích inscenacích je herec. Přes čitelnost tematického uspořádání neztrácejí herci svoji autenticitu a osobitost. Důraz je kladen na vzájemnou interakci. Kompaktní a přitom živý celek tvoří tak i početně herecky obsazené inscenace (Je třeba zabít Sekala, Srpen v zemi indiánů, Flamendr, Caligula, Mefisto). Klíčovou roli ve většině jejích inscenací hraje hudba. Nástroj nebo jiný zdroj hudby je přiznaně umístěn na scéně a stává se organickou součástí děje. Týmová spolupráce je, stejně jako u textu, čitelná i na výtvarné podobě inscenace. Klíčové je zadání, nikoliv ilustrativní nebo historizující detail. Je vytvářen prostor, kde dominantou zůstává herec.

V průběhu stálých angažmá v Ústí nad Labem a v Plzni hostovala Natália Deáková v brněnském Národním divadle, hradeckém Klicperově divadle, Středočeském divadle  Kladno, Divadle na Vinohradech, Švandově divadle, Divadle Letí, Divadle Komedie a pražské Meetfactory.

V současné době připravuje Natália Deáková novou adaptaci psychotrilleru americké spisovatelky Patricie Highsmithové Talentovaný pan Ripley. Organickou součástí příběhu, ve kterém jde o víc než o napětí, se stává hudba. Komorní úprava pro čtyři herce je přímo předurčena pro Malou scénu plzeňského divadla.

Natália Deáková, divadelní a rozhlasová režisérka            

narozena 19.6.1981 v Bratislavě

- září 2013 – nastupuje do Divadla J.K.Tyla v Plzni jako umělecká šéfka činohry, kde působí doteď

- 2012-2013 působí v Českém rozhlase jako režisérka dramatických a literárních pořadů

- červenec - prosinec 2011 - na volné noze, pohostinské režie v českých divadlech

- září 2008 -  červen 2011 působí jako kmenová režisérka v Činoherním studiu v Ústí nad       Labem, hostuje v Praze a Hradci Králové

- od ledna 2005 do října 2006 umělecký šéf  tamtéž, poté mateřská dovolená do září 2008

- 2006  absolvuje DAMU, katedra činoherního divadla, obor režie

spolupráce s divadly: Činoherní studio, Divadlo Komedie, Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo Brno, Středočeské divadlo Kladno, Švandovo divadlo, Divadlo Letí, Klicperovo divadlo, Meetfactory, Divadlo J.K.Tyla

výběr z režijních prací pro rozhlas:

F.Zeller: Rozhovory s astronauty (Čro, insenace uvedena na Prix Europe, druhé místo v kategorii drama na Prix Bohemia 2013)

I.Bachmann: Obchod se sny (Slovenský rozhlas, inscenace uvedena na Prix Europe 2013)

N.Deáková, J.Jiřík: Kladivo na Jiřinu (Čro, dokumentární pásmo k stému výročí narození herečky Jiřiny Štěpničkové)

J.Drabičšák : Duran v Bratislave  (Slovenský rozhlas, inscenace uvedena na Prix Bohemia 2011)

M.Ravenhill: Faust.Faust je mŕtvy  (Slovenský rozhlas, inscenace uvedena na Prix Marulic , Prix Europe a Prix Bohemia 2010)