Alceste
Christoph Willibald Gluck
Alceste
Autor opery Christoph Willibald Gluck patří k nejvýznamnějším reformátorům tohoto žánru. Než dospěl ke svým tzv. reformním operám, napsal celou řadu italských a francouzských oper v tehdy běžném stylu.
Až setkání s baletním mistrem Noverrem a libretistou Ranierem de´ Calzabigim jej přimělo k přemýšlení nad operním žánrem a následně dovedlo k vytvoření mistrovských reformních oper, které jsou dodnes životné a patří k tomu nejlepšímu co Gluck vytvořil. Z již přežité formy italské opery seria vytvořil moderní hudební drama, v němž je hudba úzce spjata s dějem opery a jejím libretem. Napsal, že se „snažil vrátit hudbu jejímu vlastnímu úkolu, totiž podporovat báseň, aby zesilovala výraz citů“. Jeho první reformní (a dodnes nejuváděnější) operou se stal Orfeus a Eurydika, po níž následovalo ještě několik významných děl. Alceste byla napsána v roce 1767. Její děj se odehrává několik let po trojské válce v řecké Thesálii, kde se manželka smrtelně nemocného krále Adméta obětuje za jeho uzdravení a má zemřít. Nakonec bůh Apollon, pohnut vzájemnou láskou obou manželů, nechává oba žít.
Tvůrci
- Libreto:
- Ranieri de’ Calzabigi
- Hudební nastudování:
- Michael Hofstetter
- Dirigent:
- Michael Hofstetter / Jiří Petrdlík
- Režie:
- Tomáš Ondřej Pilař
- Dramaturgie:
- Zbyněk Brabec
- Scéna:
- Petr Vítek
- Kostýmy:
- Eva Jiřikovská
- Světelný design:
- Daniel Tesař
- Videoprojekce:
- Lukáš Masner
- Sbormistr a asistent dirigenta:
- Jakub Zicha
- Choreografie:
- Martin Šinták
- Asistentka režie:
- Jitka Ženíšková
- Hudební příprava:
- Maxim Averkiev, Martin Marek
- Nápověda:
- Viktorie Šimůnková
- Inspice:
- Petra Kuldová Tolašová
Osoby a obsazení
- Alceste:
- Barbora de Nunes-Cambraia / Karolína Plicková
- Admeto:
- Philippe Castagner
- Evandro, Admetův důvěrník:
- Jan Tejkal / Marek Žihla
- Ismene:
- Minyoung Park / Markéta Klaudová
- Apollo / Apollonův velekněz:
- Daniel Kfelíř / Csaba Kotlár
- Věštec / Bůh podsvětí / Hlasatel:
- Jan Hnyk / Josef Kovačič
- Eumelo:
- Robin Beneš / Daniel Straka
- Aspasia:
- Ivana Bystřická / Anita Da Conceicao
- Sbor opery DJKT, Balet DJKT, Orchestr opery DJKT
- Cembalo:
- Maxim Averkiev / Jakub Zicha
- Koncertní mistři:
- Martin Kos, Radovan Šandera, Jaroslav Brož, Hana Vítková
Fotografie z inscenace
Autor fotografií: Martina Root
- Operu uvádíme v italském originále s českými a německými titulky.
- Termín premiéry byl přesunut kvůli pandemii covid-19 z původně plánovaného 24. dubna 2021.
Napsali o nás
Ušlechtilá a emotivní Gluckova Alceste v Plzni
„Režisér Tomáš Ondřej Pilař vychází z kvality skvěle vybraných sólistů, kteří se plně soustředí na postavu, již ztělesňují, a kromě niterného prožitku ji obohacují o velmi úsporná gesta, která jsou koordinovaně přesná ve své jednoduchosti. Velmi empaticky si v tomto duchu počínal také choreograf Martin Šinták, s nímž režisér spolupracuje rovněž opakovaně. Inscenaci vévodila představitelka Alceste mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia, jejíž hlas krásně dozrál, propojil své hlasové rejstříky včetně výšek a zněl klidně, uvolněně a melodicky. Její důstojná a citlivá Alceste, která obětovala svůj život za milovaného manžela, zůstane dlouho v paměti. Tenorista Philippe Castagner, kterého jsme už v Plzni viděli jako Idomenea, byl dokonale slabošským Admetem. Na jevišti nezazněl jediný slabší výkon. […] Plné hlediště operu soustředěně vnímalo a citlivě tleskalo v průběhu představení pouze dvakrát, a to tehdy, když představitelka hlavní role Alceste zazpívala své nejzávažnější árie. Díky za to. Závěrečný potlesk byl intenzívní a dlouhý. Krásný zážitek.“ více
Olga Janáčkova, ČASOPIS HARMONIE, 20. ledna 2022
Gluckova Alceste poprvé v Plzni
„Překvapila precizní intonace nejen smyčcových nástrojů s hostující koncertní mistryní Birgit Schnurpfeil, specializovanou na historicky poučenou interpretaci, ale zejména všech dechů, dřevěných i žesťových. Výborný byl i hráč cembala a zároveň sbormistr Jakub Zicha, který neměl k dispozici ani čísla generálbasu, protože Gluck je již v partituře nepsal. Všechny sborové výstupy vyzněly jistě a kompaktně, ať již byl sbor přímo na scéně, nebo za poloprůhlednou oponou vzadu na jevišti, nebo zpíval s uměle dodaným dozvukem mimo scénu. […] Režisér si dal záležet také na práci s časem, který někde plynul rychleji, někde byl naopak zpomalen. Zaujal například nápad pomalého narovnávání židlí lidu. O pohyb na jevišti se postaral choreograf Martin Šinták. Zvláště představitelé dvou dětských rolí vnesli do svého vystupování jiskru. Bezprostřední útěky k matce, házení vlaštovkami nebo dokonale zvládnutá pomalá chůze vzad v záklonu zaujaly.“ více
Petr Novák, KLASIKAPLUS.CZ, 16. ledna 2022
